SMRT
Odcházím spát,tak buďte tiše,
možná se uvidíme zas někdy příště.
Ted' už ale vážně musím jít spát,
nechám si o vás možná i zdát.
Odcházím se svědomím že nemám nic,
můžu mít míň a můžu mít víc.
Však já nic nechci,všechno už mám,
a když je toho hodně vše vám dám.
Odcházím s nadějí že bude lepší svět,
možná se ho dočkáte co nevidět.
Zavírám oči,dobrou noc,
na můj život toho bylo moc.
Odcházím a vím, že budu vám scházet
však nesmíte mi na hrob květiny házet.
Chci zemřít v klidu a bez cizího smutku,
já vím,že zanechala jsem zde mnoho dobrého skutku.
Odcházím a naposledy se loučím,
kapesník bílý v slzách máčím.
Hrob ze zlata já nechci si stavět,
že příběhy se o tom budou vyprávět.
Odcházím a vím,že byl to dobrý svět,
a však vím, že nevrátím se hned.
Na hrob si nechám nápis dát,
že se mi chtělo hrozně spát...
_________________________________________________________________________
ŽILETKA
Žiletka pomalu zajíždí ti do kùže,
nikdo jí v tom zabránit nemùže.
Chlapeček,co se ještě neholí,
zjišťuje,že to moc nebolí.
Žiletka made in Czech republic
neptá se,jestli jsi cholerik či flegmatik.
Žiletka ti v prstech trochu zastudí.
Ještě kus,pak už tě nikdo nikdy nevzbudí.
Žiletka je ocel,ta neví nic o smrti,
o lásce a to je dost hloupá věc,řeknu ti.
Neboj se,už se ti to nikdy víc nestane,
ta ostuda když ti první noc nevstane.
Žiletka razí si svoji cestu do žíly.
Jsi bláhový,za tohle selhání se nestydí.
Přežili to jiní,přežiješ to taky ty.
Přemýšlej,nenech se ovládat jen pocity.
Žiletka svùj smutný úkol splnila,
do ruda se voda tvojí krví zbarvila.
Tvùj krátký život uniká z rány ven.
Je to nádhera!Tou podívanou jsi jak omámen.
Žiletka ta za to všechno přeci nemùže.
Chceš žít?Telefon v síni ten ti pomùže.
Sanitka dojela brzy,pomoc už je tu,
nevnímáš ty lidi,co ti vlezli do bytu.
Žiletka.To slovo brouzdá se tvou pamětí.
Sestřička je celá v bílém a ptá se:"Jak je ti?"
Jediná kapačka tady teď míjí čas.
Kdybys ho doved vrátit,možná žil bys zas.
Žiletka.Pomalu zapomínáš co to je.
Tvé oči naposled shlédly stìny pokoje.
Upadáš do spánku,který je tvùj poslední.
Už neslyšíš zvony oznamující čas polední.
_________________________________________________________________________
ONA ODEŠLA
Obcházím okolo lidé tu truchlí,
Vidím jen na tváři výrazy smutný.
Pro koho pláčou, toť otázka správná,
odpovědi se mi nedostává.
Vidím zde rodiče, kamarády a příbuzné,
Připadá mi to velmi nemožné.
Mluvím k nim, ale stojí dál,
Nehnutě, mlčky opodál.
Pomalu zase jdu dál,
Když….
Jaké překvapení ale čeká mě,
když vidím jak radost opadne.
Jejich oči se zalijí slzami,
vypadám snad jako nějaký neznámý?
Proč nikdo si mě nevšímá a všichni brečí,
křičím a ústa přemítám v křeči.
Pak najdu zdroj toho smutku.
RAKEV!
Otevřeným víkem nahlédnu v ni,
co spatřím mě ohromí.
Jsem to já kdo v bedně tam leží,
bledý jsem a poznávám se stěží.
Pak pohlednu na své předloktí,
kde jizvy zdobí zápěstí.
Tak jsem to udělal,
teď už si vzpomínám.
Jak jsem si ostřím,
žíly přeřezal.
U rakve dopisů leží pár,
jenž jsem krví podepsal.
Nejde to vrátit i kdybych chtěl,
je čas abych odešel.
Na rameni cítím ledovou ruku,
otočím se a spatřím kuklu.
Podívám se blíž a vím,
že už se Smrtí odcházím.
Vede mě pryč a ukápne slza,
není nikoho kdo tady se dívá.
Je moje, nechci odejít,
I když vím, že čas nezastavím.
Už mě odvádí a já pokojně jdu,
pak jen jednou se ohlednu.
Spatřím tvář té kterou jsem miloval,
Teď už je pozdě…je KONEC!!!
______________________________________________________________________
LÁSKA JE LÁSKA
Láska je krásná, Láska je vánek
Láskou bych popsal tisíce stránek
Láska je den, Láska je noc
Láska má nad mím tělem veškerou moc
Láska je píseň, Láska je cit
S Láskou si lidé přávají žít
Láska je hvězda co ti ve tmě září
Láska má stovky, tisíce tváří
Láska je slza, Láska je hřích
Láska je pláč a šílenej smích
Láska je bolest, Láska je stesk
Láska je hrom, Láska je blesk
Láska je teplo, Láska je mráz
S Láskou se zdá, že jde všechno snáz
Láska je barevná, Láska je květina
Láska je vteřina, minuta, hodina
Láska je víno, Láska je med
Láska je oheň, Láska je led
Láska je řekou, Láska je hrází
Láska je zlá když druhý ti schází
Láska je motýl, Láska je had
Láska je potrava, Láska je hlad
Láska je pes, Láska je kočka
Láska má po tmě zářivý očka
Láska je spánek, Láska je bdění
Láska je žití, Láska je snění
Láska je let, Láska je pád
Láska je prastarej tajemnej hrad
Láska je mír, Láska je válka
Láska je krůček, Láska je dálka
Láska je matná, Láska se třpytí
Láska tě sváže, Láska tě chytí
Láska je paprsek, Láska je vůně
Láska je poupátko, Láska je slůně
Láska je bezpečí, Láska je pavučina
Láska je zločin, Láska je vina
Láska je štěstí, Láska je strach
Láska je polibek, Láska je hvězdný prach
Láska je droga co stát ti nedá
Láska se tak strašně těžko hledá
Láska je píseň co měsíc ji zpívá
Láska se neptá jestli se stmívá
Láska je čistý, nepopsaný list
Láska se někdy mění v nenávist
Láska je dřevěná, Láska je z kovu
Láska to zkouší znovu a znovu
Láska je mlhavá, Láska je pára
Láska je z asfaltu,Láska je škvára
Láska tě svazuje, Láska tě drtí
Láska snad jediná nekončí smrtí
Láska je pohádka, Láska je báseň
Láska je posedlost, Láska je vášeň
Láska je víra, Láska je jistota
Láska je všechno, jenom ne samota
Láska je cukr, Láska je sůl
Láska je do srdce vraženej kůl
Láska je hořká, láska je kyselá
Láska je odvážná, Láska je nesmělá
Láska je všechno, Láska je nic
Láska má málo, Láska chce víc
Láska je lék, Láska je nemoc
Láska je velení, Láska je bezmoc
Láska je plamenem, když těla hoří
Láska je kamenem na dně moří
Láska je potřeba, potřeba života
Láska je omamná, Láska je slepota
Láska je zahrada, Láska je vězení
Láska je půda, Láska je sklepení
Láska je okno, Láska je nebe
Láska mě hřeje, Láska mě zebe
Láska je veliká oáza na poušti
Láska je voda, v Lásce se odpouští
Láska je plyšová, Láska je z kůže
Láska je kulatá, Láska je růže
Láska je rtěnka, Láska je maska
Láska je slovo, Láska je hláska
Láska je krutá, Láska je sázka
Láska je úsměv, Láska je vráska
...Láska je LÁSKA
_________________________________________________________________
Proč se všichni tak divíte, že na mé tváři úsměv není ?
nečekejte ani, že se to někdy změní. Do smíchu mi není, to v žádném případě,naopak, slzy mi stekají po tváři a po bradě.
Zkouším je zastavit, ale slzy tečou dále, tečou ještě větším proudem, neustale.Ležím v pokoji na zemi, nehybně a vzlykám, za svou vlastní bolest pykám. Naletěl sem ti a to sem právě nechtěl, že se nesmím zamilovat sem věděl.Bouhužel, stalo se, byla jsi moje jediná, teď ležím na zemi s pocitem viny.Ležím nehybně a je mi do vzteku, v ruce svírám prázdnou krabičku od léků. Udělat jsem to musel, bylo to jediné řešení, jinak bych skončil za mřížemi vězení.Co se stalo, stalo se, už přemýšlet nebudu, nechám svůj život na pospas osudu.Nikdy už nespatřím krásu tohoto světa, ,,Miluju Tě,, toť moje poslední věta.
zhudebnění tvé básně
(ruda, 24. 4. 2017 18:54)